Není třeba říkat, že videohry jsou v současné době jedním z nejpopulárnějších žánrů her, a to i přesto, že jsou v mnoha případech zdaleka nejdražší, a to i pokud se jim nevěnujeme na profesionální úrovni. Navíc je hrají nejen děti, ale stejně často i dospělí, když mají chvilku pro sebe, bez ohledu na to, že je to stojí jejich těžce vydělané peníze.
Ve skutečnosti za tím stojí pouze dobrá propagace videoher a také jejich koncept. Jsou totiž mnohem více imersivní, než cokoliv jiného. Zde můžete být doslova kýmkoliv a mít jakoukoliv zbraň. A na rozdíl od klasického Dungeons and Dragons si nemusíte svá dobrodružství pouze představovat v hlavně, nýbrž je skutečně vidíte na obrazovce.
Rozhodně pomáhá také to, že tvůrci těchto her jsou mistři v tom, jak vás udržet u hraní a bez nadsázky vás udělat závislými. Používají mnoho technik známých z marketingu a také nejnovější poznatky z psychologie, aby vám přinesli hru, která vás bude bavit a u které budete sedět dlouhé hodiny.
Samozřejmě je otázkou, zda je něco takového vůbec dobré. Zde pak platí, že všeho s mírou. Pokud si občas nějakou videohru zahrajete, pak není žádný problém. Naopak, je to jeden z možných úniků z reality, možnosti, jak zapomenout alespoň na chvíli na své starosti a povinnosti.
Pokud však u nich trávíme veškerý volný čas a stresujeme se u toho, že se nám například něco nedaří, nebo se zoufale snažíme získat nějaký předmět a tak hrajeme až do brzkých ranních hodin bez ohledu na to, že je ráno potřeba vstávat, pak je již něco špatně.
Zde je nutné říci, že právě děti těmto taktikám zdaleka nejsnáze podlehnout, a proto je potřeba rodičovský dohled. Monitorujte, jak dlouho vaše dítě u videohry tráví čas, a zda jej balancuje i jinými aktivitami. Pokud totiž pouze pendluje mezi školou a hraním videoher, není to vůbec dobré pro jeho tělesné ani duševní zdraví. A to máme v tomto věku na starosti my, rodiče.
